My Češi často s hrdostí mluvíme o naší stověžaté Praze. Barmánci se zase můžou chlubit Baganem – oblastí tisíce stůp a chrámů. Místo ležící ve střední Barmě, na březích řeky Ayeyarwady, je pozoruhodné tím, že zde v 11. století začaly růst velkolepé chrámy i malé skromné stupy oslavující Buddhův život. Za dvě století jich zde králové a neoblomní stavitelé postavili něco málo přes čtyři tisíce. Do dnešního dne se jich zachovalo jen kolem dvou tisíc a to hlavně díky drancování nepřátelských vojsk a častým zemětřesením.

Turistický ruch pomalu ovládl i toto posvaté místo. Když si ale člověk sedne na kolo, vydá se po prašných cestičkách mezi vysušenou vegetací, tak si vždy najde chrám, který bude mít jen sám pro sebe – ideální pro sledování západu či východu slunce. Bagan je často srovnáván s Angkorem v Kambodži (viz cesta Laos&Cambodia). Angkor, uzavřený v tmavé džungli, na mě působil více tajuplným dojmem, ale když se procházíte v tmavých chodbách baganských chrámů, tak to má také svojí atmosféru.