Stones in the sky

Pár fotek při západu slunce nad nejdelší pláží Bengálského zálivu – Ngwe Saung. Trošku kýče taky neuškodí :)

Město duchů

Strašidelně mlhavé ráno v Barmske vesnicce pri treku mezi mesteckem Kalaw a Inle Lake.

Lenka & Dan

, ,

Tibet & Nepal & Indie - jak to celé bylo

, ,

Necelé tři měsíce na cestách po Tibetu, Nepálu a Indii nebyly vždy jednoduché, ale určitě to byla výjimečná zkušenost. Ne nadarmo se říká.. “If it’s good it’s wonderful. If it’s bad it’s experience”.Nafotil jsem pár fotek, o které bych se s Vámi chtěl podělit. Najdete je v jednotlivých příspěvcích.

Průběh cesty:

 

Část první – Expedice Kailash

  • sraz se skupinkou lidí v Kathmandu, zařízení víz a permitů do Tibetu
  • odlet do Nepalganje, kde se neočekávaně zdržíme o dva dni déle – špatné počasí pro navazující let
  • odlet do Simikotu, horská vesnička v severo-západní části Nepálu. Zde začíná náš trek směr Tibet.
  • 5ti denní trek spojený s aklimatizací - foto a více info zde.
  • příchod na Napálsko-Tibetské hranice
  • nástup do džípů a cesta k jezeru Manasarovar – kde chytám trošku výškovou nemoc – mňamka:)
  • Kailash – cíl cesty – obejít tuto posvátnou horu – vydáváme se na tří denní trek, nejvyšší sedlo 5700m.n.m - foto a více info zde.
  • Kailash inner cora – ještě jme si dali vnitřní okruh – ten nejposvátnější, příchod přímo pod stěnu Kailashe a přechod zasněženého sedla cca 6000m.n.m.
  • cesta džípama skrz Tibet až na hranice s Nepálem
  • zpět do Kathmandu a jelikož zbylo pár dní, tak ještě poflakování se po okolí
  • skupinka odjíždí

Část druhá – Meditace a Annapurna Base Camp

Část třetí – Po stopách Buddhy

  • z Pokhary vyrážím do Lumbiny – místo, kde se narodil Buddha
  • přejíždím Indické hranice a frčím do Kushinagaru – místo, kde Buddha došel Nirvány (zemřel)
  • po cestě na další poutní místo se zastavuju v Sonauli, kde zrovna probíhá “prý” největší trh zvířat v Asii
  • BodhGaya – místo, kde došel Buddha osvícení – trávím zde několik poklidných dnů
  • Saranath – místo, kde Buddha poprvé předal své učení
  • Varanasi – posvátné místo pro všechny Hinduisty

Část čtvrtá – Relax v Nepálu

  • po náročném pobytu v Indii se přesouvám zpět do Nepálu
  • Chitwan National Park – trávím zde asi 5 dní, relax a adrenalin v džungli
  • Kathmandu – návštěva Patanu, Boudhy a dalších zajímavých míst
  • foto a více info zde
  • odlet dommuuuu

Zpátky v Nepálu

Po vyčerpávajícím pobytu v Indii a ještě vyčerpávající 28 hodinové cestě zpět do Nepálu, jsem se rozhodl zůstat pár dní v národním parku Chitwan na jihu Nepálu. Jde o jeden z nejnavštěvovanějších parků v Nepálu, ale měl jsem štěstí, že bylo již mimo turistickou sezónu a celé městečko bylo vcelku poklidné. Několik dní jsem strávil procházkami po džungli a vychutnával si ten adrenalin, kdy na mě něco vyskočí ze křoví. Štěstí jsem měl i na zvířata.. blízké setkání s nosorožcem i krokodýlem. Jediný tygr mi unikl.

Po pár dnech relaxu jsem se vrátil do Kathmandu a odlétal zpět do naší krásné země.

 

Varanasi - nejbarevnější město Indie

Váránasí – svaté město Hinduistů a Buddhistů je jedním z nejdéle osídlených měst na světě. Město se rozkládá na pravém břehu řeky Ghangy. Na lévém, temném břehu není v podstatě nic. Ghanga je posvátnou řekou a omytí se v jejich vodách je jak požehnání. Proto na březích vznikly ghaty – většina z nich slouží ke koupání, ale některé i ke kremaci. Zajímavé je, jak jsou okolní budovy vysoké. Je to z toho důvodu, že hladina řeky se každý rok, při období dešťů zvedá o několik metrů. Hned za ghaty vyrostlo zvláštní městečko s úzkými, spletenými uličkami, ve kterých je velice jednoduché zabloudit. Na každém rohu potkáte krávu nebo jiné udivující specialitky. Toto město má jistě svojí jedinečnou nezaměnitelnou atmosféru.

Nejvíce rušno je zde po ránu, kdy místní chodí k řece za modlením a ranní hygienou.

Večer zase ghaty ožijí různými velkolepými ceremoniemi.

Extrémně zajímavé jsem také místní úžasně barevné svatby. Např. obřad začíná tím, že nejstarší žena z rodiny musí "dopíďalkovat" od chrámu až k řece.


Saranath – roztáčíme kolo dharmy

Po osvícení se Buddha vydal na cestu a hledal své bývalé asketické společníky. Potkal je kousek od města Varanasi, kde jim poprvé vyložil k čemu dospěl – poprvé vyslovil dharmu. Společníci ho nejdříve zavrhli s tím, že opustil asketický život, ale poté co slyšeli jeho slova se mu hluboce poklonili a stali se jeho prvními žáky. Na tomto místě je nyní památná stupa. Kromě areálu a několika buddhistických klášterů zde není zas až tak moc k vidění.

Bodhgaya – Buddhovo osvícení

Po šesti letech asketického života v jeskyních se Siddhártha rozhodl opustit tuto formu hledání a vydal se do blízkého hájku a na pokraji smrti usedl pod strom, začal přijímat potravu a pokračoval dál v meditacích. Za několik týdnů dosáhl osvícení. A místní lidé mu začali řikat Buddha (probuzený). Strom, pod kterým meditoval se nazývá Bodhi Tree. Dnes tu roste mohutný fíkus, který je prý odnoží původního stromu.

Městečko má naštěstí trochu jinou atmosféru než ostatní indická města. Potkáváte tu spoustu mnichů a meditujících z přilehlých klášterů, vládne tu uvolněná atmosféra. Klasický indický trh nabízí spoustu fotogenických okamžiků a cesta do jeskyně, kde Buddha meditoval před tím, než se vzdal asketického života, nabízí příjemnou procházku po místních vesničkách.

Sonauli – trh zvířat

Po cestě do bodhgayi jsem se zastavil ve měste Patná, což nebyl jeden z nejpříjemnějších zážitků.. po dlouhé cestě bláznivým vlakem jsem nemohl večer najít žádné ubytování. Měl jsem pocit, jako kdyby se všechny guesthousy spikly a rozhodli se neubytovat bílého cizince. Každopádně po pár hodinách hledání jsem našel drahou, zaplivanou špeluňku. Druhý den jsem se vydal na údajně největší trh zvířat v Asii. Očekávání bylo trochu jiné než realita… pár koní, psů a hospodářských zvířat. Poměrně dost zajímavá podívaná bylo krocení divokých koní. Okolní zábava a místní stánky mi hodně připomínaly klasickou českou pouť.

Kushinagar – místo smrti Buddhy

Radovánky v Nepálu skončili a bylo na čase se vydat do Indie. Druhá největší a nejpočetnější země v Asii. Země, kterou cestovatelé buď milují nebo nenávidí. Já osobně jsem neměl žádná očekávání, ale musím říct, že i kdybych nějaké měl, tak by jistě byly předčeny. Indie je samozřejmě obrovská a já navštívil pouze malý kousek. Nechci proto generalizovat a budu psát pouze o své drobné zkušenosti.
Do Indie se nejezdí na dovolenou, relaxaci ani odpočinek. Ze všech stran na vás totiž doráží všudepřítomný nepořádek, špína, hluk, hromady lidí, prodejců a dětí. Když si člověk myslí, že si odpočine večer na pokoji v guesthousu tak ho čeká opět jen špína. Pro slabší jedince to může být poměrně náročné.

Kushinagar je malé nezajímavé městečko, které profituje hlavně z turistického ruchu. Na tomto místě se Buddha rozhodl zemřít, resp. vstoupit s klidnou osvícenou myslí do nirvány. Leží zde jeho socha, skrytá v prapodivně vyhlížející budově. Trochu silnější atmosférou na Vás dýchne stupa, která značí místo, kde bylo jeho tělo spáleno a jeho ostatky rozděleny na osm částí.

Lumbiny – narození Buddhy

Kdybyste přijeli do malé Nepálské městečka, možná bych řekl spíš vesničky na jihu Nepálu, nikdy byste neřekli, že jde o významné poutní místo buddhistů. Jedna nebo dvě špinavé, zaprášené ulice, pár ušmudlaných baráčků a jinak nic. Jen brána do komplexu, který se rozprostírá kolem místa, kde se údajně narodil Siddhartha Gautama – syn krále z rodu Šákjů. Jeho matka Maya ho porodila při cestě do svého rodného města. V hájku, kde zrovna odpočívala poblíž Lumbiny. Místo je označeno sloupem, který vstyčil na buddhovu počest král Ashoka – veliký příznivce buddhova učení.

Celý komplex je poměrně rozsáhlý. Objet na staré rozvrzané ukrajině všechny chrámy, které zde postavili země spřízněné s buddhismem, zabere více jak celý den.

Opět jsem měl štěstí a v době mého pobytu zde probíhala slavnost, kterou zaštiťoval nějaký Rimpoche. Sjelo se cca 3000 mnichů všech buddhistických škol z různých míst světa a místo, kde probíhali modlitby jen zářilo barvami.

Annapurna Base Camp

Pokud se člověk chce vydat na známé a oblíbené treky v oblasti Annapuren, tak musí zákonitě projet městem Pokhara. Město ležící na březích jezera Phewa Tal a na úpatí čnících velehor je na jednu stranu už trošku postižené turismem, ale na druhou stranu dýchá určitým klidem a pohodou. Následující fotky jsou z pár jednodenních výletů, které jsem podnikl po okolí.

Trek k Annapurna Base Campu (4100) je jeden z těch lehčích a známějších v této oblasti. Podle průvodců se chodí cca 10 dní, ale pokud se člověk trošku vyhecuje, tak se to dá zvládnout za necelé čtyři dny.. i když pro tělo je to pěkný záhul. Do vnitřního údolí Annapuren se dá vejít jedním údolím, na jehož konci stojí posvátná hora Machapuchare (podle tvaru nazývanou také rybí ocas, 6993m). Kolem ní se lze dostat do širokého uzavřeného údolí, které je obklopené vysokohorskými masivy Annapuren. Celému údolí pak vévodí Annapurna I (8091 m, 10 nejvyšší a jedna z nejtěžších osmitisícovek).

Vipassana Meditation Center

10 dní uprostřed džungle s výhledem na Himalájské osmitisícovky, 10 dní striktní režim, 10 dní “noble silece” (žádné mluvení ani komunikace), 10 dní rýže 2x denně a 10 dní meditace = extrémně těžká, ale extrémně zajímavá zkušenost > doporučuji všem.  Be Happy!

Toto centrum v Pokhaře je jedno z center, které funguje pod záštitou Mr. S.N. Goenka – původem barmský učitel této meditace, který šíří tento původní styl hlavně v Indii, ale je velice oblíbený také na západě. http://www.dhamma.org/

Namobuddha

Namobuddha je jeden z největších buddhistických chrámových komplexů v Nepálu, pod záštitou 9th KHENCHEN THRANGU RINPOCHE. Měl jsem štěstí, že jsem přišel zrovna ve chvíli, kdy probíhala třídenní “puja” – celodenní modlitby, zakončené požehnáním ctihodného Rimpocheho a závěrečnou slavností. Jeden z fascinujících zážitků byl už jenom vstup do hlavního chrámu, kde zrovna přibližně 300 mnichů odříkávalo melodické mantry za doprovodu dunivých bubnů a pronikavých trubek.


Bhaktapur – krásné královské město

Pro toto třetí královské město v Nepálu jsem vyčlenil individuální sekci, protože mě tak okouzlilo, že jsem v něm musel zůstat asi čtyři dny. Město Bhaktapur je zapsáno na listu světových památek UNESCO a je specifické svojí nezkažeností, bohatou kulturou, zachovalými chrámy a ruční výrobou. Pokud se vydáte do tmavých, úzkých uliček a nebudete se pachtit jenom po turistických památkách, tak na Vás dýchne to pravé kouzlo tohoto města. Na každém rohu a v každých dveřích se něco zajímavého děje, jen stačí sledovat ty fascinující detaily.

 


David Skala, skaladav@gmail.com, +420 731 503 584